Úplný text

  • Zrychlení globálního růstu předpokládané v dubnovém světovém ekonomickém výhledu zůstává na správné cestě: v roce 2017 by měl globální produkt vzrůst o 3,5 % a v roce 2018 o 3,6 %. Za nezměněnými projekcemi globálního růstu se skrývají poněkud odlišné příspěvky na úrovni jednotlivých zemí. Projekce růstu ve Spojených státech jsou nižší než v dubnu, což odráží především předpoklad, že fiskální politika bude v budoucnu méně expanzivní, než se dříve předpokládalo. Růst byl revidován směrem nahoru v případě Japonska a zejména eurozóny, kde pozitivní překvapení aktivity na konci roku 2016 a na začátku roku 2017 ukazují na solidní dynamiku. Projekce růstu Číny byly rovněž revidovány směrem nahoru, což odráží silné první čtvrtletí roku 2017 a očekávání pokračující fiskální podpory. Inflace ve vyspělých ekonomikách zůstává utlumená a obecně se pohybuje pod cílovými hodnotami; klesá také v několika rozvíjejících se ekonomikách, jako je Brazílie, Indie a Rusko.
  • Ačkoli se rizika spojená s prognózou globálního růstu zdají být v krátkodobém horizontu do značné míry vyrovnaná, ve střednědobém horizontu zůstávají vychýlena směrem dolů. Pozitivní je, že cyklické oživení by mohlo být silnější a trvalejší v Evropě, kde se snížilo politické riziko. Na druhé straně bohaté tržní ocenění a velmi nízká volatilita v prostředí vysoké politické nejistoty zvyšují pravděpodobnost tržní korekce, která by mohla utlumit růst a důvěru. Podnětnější příklon politiky v Číně, zejména silný růst úvěrů, je spojen s rostoucími riziky pro střednědobý růst. Normalizace měnové politiky v některých vyspělých ekonomikách, zejména ve Spojených státech, by mohla vyvolat rychlejší než očekávané zpřísnění globálních finančních podmínek. A další rizika diskutovaná ve WEO z dubna 2017, včetně obratu k politice orientované dovnitř a geopolitických rizik, zůstávají významná.
  • Předpokládaná globální tempa růstu pro období 2017-18 jsou sice vyšší než 3,2 % odhadovaná pro rok 2016, ale jsou nižší než předkrizové průměry, zejména u většiny vyspělých ekonomik a u rozvíjejících se a rozvojových ekonomik vyvážejících komodity. Mezi prvně jmenovanými se mnohé z nich potýkají s nadbytečnými kapacitami a také s překážkami potenciálního růstu v důsledku stárnutí populace, slabých investic a pomalu se zvyšující produktivity. Vzhledem k nízké jádrové inflaci a tlumeným mzdovým tlakům by nastavení politiky mělo zůstat konzistentní se zvyšováním inflačních očekávání v souladu s cíli, uzavíráním mezery výstupu a případně vnějším vyrovnáváním. Reformy zaměřené na zvýšení potenciálního produktu mají zásadní význam a při pomalém růstu celkového produktu je ještě důležitější, aby byly zisky široce rozděleny napříč rozdělením příjmů. V mnoha rozvíjejících se ekonomikách je třeba pečlivě sledovat rizika pro finanční stabilitu. Vývozci komodit by se měli nadále přizpůsobovat nižším příjmům a zároveň časem diverzifikovat zdroje svého růstu.

Světová ekonomika si udržuje dynamiku

Cyklické oživení pokračuje. Výsledky růstu v prvním čtvrtletí roku 2017 byly vyšší než dubnové prognózy WEO ve velkých rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách, jako je Brazílie, Čína a Mexiko, a v několika vyspělých ekonomikách včetně Kanady, Francie, Německa, Itálie a Španělska. Vysokofrekvenční ukazatele za druhé čtvrtletí poskytují známky pokračujícího posilování globální aktivity. Konkrétně růst světového obchodu a průmyslové výroby zůstal výrazně nad úrovní z let 2015-2016, přestože ustoupil z velmi silného tempa zaznamenaného na přelomu let 2016 a 2017. Indexy nákupních manažerů (PMI) signalizují trvalé posílení před výrobou a službami.

Zboží a inflace. Ceny ropy ustoupily, což odráží silnou úroveň zásob ve Spojených státech a zvýšení nabídky. Celková inflace se také obecně zmírnila s tím, jak odezněl dopad oživení cen komodit ve druhé polovině roku 2016, a ve většině vyspělých ekonomik zůstává na úrovních výrazně pod cíli centrálních bank. Jádrová inflace zůstala celkově stabilní. Převážně stabilní byla i v rozvíjejících se ekonomikách, přičemž v několika z nich, například v Brazílii a Rusku, došlo k výraznému poklesu.

Dluhopisové a akciové trhy. Výnosy dlouhodobých dluhopisů ve vyspělých ekonomikách, které od března klesaly, se koncem června a začátkem července odrazily ode dna. Americký Federální rezervní systém v červnu zvýšil krátkodobé úrokové sazby, ale trhy stále očekávají velmi pozvolný postup normalizace americké měnové politiky. Spready dluhopisů vůči Německu se ve Francii, Itálii a Španělsku prudce snížily v důsledku snížení volební nejistoty a sílících známek oživení. Ceny akcií ve vyspělých ekonomikách zůstávají silné, což signalizuje přetrvávající optimismus trhu ohledně podnikových zisků. Trhy jsou také optimistické ohledně vyhlídek rozvíjejících se trhů, což se odráží v posilování akciových trhů a určitém dalším stlačení úrokových spreadů. Výjimkou jsou vývozci ropy, a to vzhledem k výraznému oslabení cen ropy od března.

Výměnné kurzy a kapitálové toky. Ke konci června americký dolar od března oslabil v reálném efektivním vyjádření přibližně o 3,5 %, zatímco euro o podobnou hodnotu posílilo v důsledku zvýšené důvěry v oživení v eurozóně a poklesu politického rizika. Ve stejném období byly změny směnných kurzů měn rozvíjejících se trhů relativně mírné, s určitým posílením mexického pesa v důsledku zpřísnění měnové politiky a snížení obav z obchodních třecích ploch v USA a oslabením brazilského realu v důsledku obnovené politické nejistoty. Kapitálové toky do rozvíjejících se ekonomik byly v prvních měsících roku 2017 odolné, přičemž došlo k výraznému oživení přílivu nerezidentských portfolií.

Předpokládá se, že globální růst se v letech 2017 a 2018 zvýší

Globální růst pro rok 2016 se nyní odhaduje na 3,2 %, což je o něco více než v prognóze z dubna 2017, a to především v důsledku mnohem vyššího růstu v Íránu a silnější aktivity v Indii po revizích národních účtů. V roce 2017 se předpokládá zrychlení hospodářské aktivity jak ve vyspělých ekonomikách, tak v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách, a to na 2 %, resp. 4,6 %, přičemž celosvětový růst by měl činit 3,5 %, což je beze změny oproti dubnové prognóze. Prognóza růstu pro rok 2018 činí 1,9 % pro vyspělé ekonomiky, což je o 0,1 procentního bodu méně než ve WEO z dubna 2017, a 4,8 % pro rozvíjející se a rozvojové ekonomiky, tedy stejně jako na jaře. Prognóza globálního růstu na rok 2018 zůstává beze změny na úrovni 3,6 %. Revize odrážejí především makroekonomické důsledky změn politických předpokladů pro dvě největší světové ekonomiky, Spojené státy a Čínu, jak je uvedeno níže.

Vyspělé ekonomiky

  • Prognóza růstu ve Spojených státech byla revidována směrem dolů z 2,3 % na 2,1 % v roce 2017 a z 2,5 % na 2,1 % v roce 2018. Zatímco snížení prognózy na rok 2017 částečně odráží slabý výsledek růstu v prvním čtvrtletí roku, hlavním faktorem revize růstu, zejména pro rok 2018, je předpoklad, že fiskální politika bude méně expanzivní, než se dříve předpokládalo, a to vzhledem k nejistotě ohledně načasování a povahy změn fiskální politiky USA. Očekávání trhu ohledně fiskálních stimulů také ustoupila.
  • Prognóza růstu byla pro rok 2017 revidována směrem dolů také pro Spojené království v důsledku slabší než očekávané aktivity v prvním čtvrtletí.
  • Prognóza růstu pro rok 2017 byla naopak revidována směrem nahoru pro mnoho zemí eurozóny, včetně Francie, Německa, Itálie a Španělska, kde byl růst v prvním čtvrtletí 2017 obecně nad očekáváním. To spolu s pozitivními revizemi růstu za poslední čtvrtletí roku 2016 a vysokofrekvenčními ukazateli za druhé čtvrtletí roku 2017 naznačuje silnější dynamiku domácí poptávky, než se dříve předpokládalo.
  • Prognóza růstu na rok 2017 byla revidována směrem nahoru také pro Kanadu, kde živá domácí poptávka zvýšila růst v prvním čtvrtletí na 3 %.7 % a ukazatele naznačují odolnou aktivitu ve druhém čtvrtletí, a nepatrně pro Japonsko, kde soukromá spotřeba, investice a vývoz podpořily růst v prvním čtvrtletí.

Předpokládá se, že v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách

dojde k trvalému oživení aktivity, přičemž růst se zvýší z 4,3 % v roce 2016 na 4,6 % v roce 2017 a 4,8 % v roce 2018. Tyto prognózy odrážejí revize směrem nahoru oproti dubnu o 0,2 procentního bodu pro rok 2016 a o 0,1 procentního bodu pro rok 2017. Stejně jako v posledních ročnících prognóz WEO je růst tažen především dovozci komodit, ale jeho zrychlení do značné míry odráží postupně se zlepšující podmínky ve velkých vývozcích komodit, kteří v letech 2015-2016 zažili recesi, v mnoha případech způsobenou nebo prohloubenou poklesem cen komodit.

  • Očekává se, že růst Číny zůstane v roce 2017 na úrovni 6,7 %, tedy na stejné úrovni jako v roce 2016, a v roce 2018 jen mírně poklesne na 6,4 %. Prognóza pro rok 2017 byla revidována směrem nahoru o 0,1 procentního bodu, což odráží silnější než očekávaný výsledek v prvním čtvrtletí roku podpořený předchozím uvolněním politiky a reformami na straně nabídky (včetně úsilí o snížení nadbytečných kapacit v průmyslovém sektoru). Pokud jde o rok 2018, revize směrem nahoru o 0,2 procentního bodu odráží především očekávání, že úřady odloží potřebnou fiskální korekci (zejména udržením vysokých veřejných investic), aby splnily svůj cíl zdvojnásobit reálný HDP v roce 2010 do roku 2020. Odklad je však spojen s dalším výrazným nárůstem zadlužení, takže se zvýšila i rizika poklesu kolem tohoto základního scénáře.
  • Růst v Indii by se měl v letech 2017 a 2018 podle prognózy z dubna 2017 dále zvyšovat. Ačkoli se aktivita po iniciativě na výměnu měny zpomalila, růst za rok 2016 – ve výši 7,1 % – byl vyšší, než se očekávalo, a to díky silným vládním výdajům a revizím údajů, které ukazují silnější dynamiku v první polovině roku. Vzhledem k oživení světového obchodu a posílení domácí poptávky se předpokládá, že růst ekonomik ASEAN-5 zůstane silný na úrovni přibližně 5 %, přičemž obecně silné výsledky za první čtvrtletí vedou k mírné revizi směrem nahoru pro rok 2017 oproti dubnové WEO.
  • V rozvíjejících se a rozvojových zemích Evropy by se měl růst v roce 2017 zvýšit, a to především díky vyšší prognóze růstu Turecka, kde po čtyřech čtvrtletích mírného poklesu došlo v posledním čtvrtletí roku 2016 a prvním čtvrtletí roku 2017 k výraznému oživení vývozu, a zahraniční poptávka by měla být silnější díky lepším vyhlídkám obchodních partnerů eurozóny. Ruská ekonomika by měla v letech 2017 a 2018 postupně oživovat, což je v souladu s dubnovou projekcí.
  • Po poklesu v roce 2016 by měla hospodářská aktivita v Latinské Americe v letech 2017-18 postupně oživovat, protože několik zemí – včetně Argentiny a Brazílie – překonává recesi. Ve srovnání s WEO z dubna 2017 je nyní prognóza růstu Brazílie na rok 2017 vyšší vzhledem k silnému prvnímu čtvrtletí, ale pokračující slabá domácí poptávka a nárůst politické a politické nejistoty se projeví v tlumenějším tempu oživení, a tedy v nižším předpokládaném růstu v roce 2018. Prognóza růstu Mexika pro rok 2017 je revidována nahoru z 1,7 % na 1,9 % na základě silné aktivity v prvním čtvrtletí roku, přičemž prognóza pro rok 2018 zůstává beze změny. Revize pro zbytek regionu jsou převážně směrem dolů, včetně dalšího zhoršení podmínek ve Venezuele.
  • Růst v regionu Blízkého východu, severní Afriky, Afghánistánu a Pákistánu by měl v roce 2017 výrazně zpomalit, což odráží především zpomalení aktivity ve vývozcích ropy, a poté v roce 2018 oživit. Prognóza na období 2017-18 se v porovnání s WEO z dubna 2017 v podstatě nezměnila, ale odhaduje se, že výsledek růstu v roce 2016 byl výrazně silnější vzhledem k vyššímu růstu v Íránu. Nedávný pokles cen ropy, pokud se udrží, by mohl dále ovlivnit výhled vývozců ropy v regionu.
  • V subsaharské Africe zůstává výhled náročný. Předpokládá se, že v letech 2017 a 2018 se růst zvýší, ale v tomto roce se v přepočtu na obyvatele v regionu jako celku sotva vrátí do kladných hodnot – a přibližně u třetiny zemí regionu zůstane záporný. Mírná revize růstu v roce 2017 směrem nahoru oproti prognóze WEO z dubna 2017 odráží mírné zlepšení vyhlídek růstu v Jihoafrické republice, která zažívá bohatou úrodu v důsledku lepších srážek a zvýšení produkce těžby vyvolané mírným oživením cen komodit. Výhled pro Jihoafrickou republiku však zůstává obtížný vzhledem ke zvýšené politické nejistotě a slabé spotřebitelské a podnikatelské důvěře, a proto byla prognóza růstu této země pro rok 2018 snížena.

Rizika

Krátkodobá rizika jsou celkově vyvážená, ale střednědobá rizika jsou stále vychýlena směrem dolů. Rizika pro americkou prognózu jsou oboustranná: realizace fiskálního stimulu (např. daňové reformy snižující příjmy) by mohla zvýšit růst poptávky a produkce v USA nad základní prognózu, zatímco realizace konsolidace založené na výdajích navržené v rozpočtu administrativy by je snížila. Pozitivní je, že oživení aktivity v eurozóně by díky povzbudivému tržnímu sentimentu a snížení politických rizik mohlo být silnější a trvalejší, než se v současnosti předpokládá. Na druhé straně by déletrvající politická nejistota nebo jiné šoky mohly vyvolat korekci bohatých tržních ocenění, zejména akcií, a zvýšení volatility ze současných velmi nízkých úrovní. To by následně mohlo snížit výdaje a důvěru obecněji, zejména v zemích s vysokou finanční zranitelností. Nižší ceny komodit by dále prohloubily makroekonomické napětí a zkomplikovaly potřeby přizpůsobení v mnoha zemích vyvážejících komodity. Mezi další rizika ohrožující sílu a trvalost oživení patří:

  • Delší období politické nejistoty. Navzdory poklesu rizik souvisejících s volbami zůstává politická nejistota na vysoké úrovni a může se dále zvyšovat, což odráží například obtížně předvídatelnou regulační a fiskální politiku USA, jednání o opatřeních po brexitu nebo geopolitická rizika. To by mohlo poškodit důvěru, odradit soukromé investice a oslabit růst.
  • Finanční napětí. Pokud se v Číně nepodaří pokračovat v nedávném zaměření na řešení rizik finančního sektoru a omezit nadměrný růst úvěrů (především prostřednictvím přísnějšího nastavení makroobezřetnostní politiky), mohlo by to vést k náhlému zpomalení růstu s nepříznivými dopady do dalších zemí prostřednictvím obchodních kanálů, cen komodit a důvěry. Rychlejší než očekávaná normalizace měnové politiky ve Spojených státech by mohla zpřísnit globální finanční podmínky a vyvolat zvrat v kapitálových tocích do rozvíjejících se ekonomik spolu se zhodnocením amerického dolaru, což by zatížilo rozvíjející se ekonomiky s velkým pákovým efektem, vázaností na americký dolar nebo nesouladem rozvah. Zároveň v míře, v jaké by takové zpřísnění měnové politiky odráželo silnější výhled USA, by američtí obchodní partneři profitovali z pozitivního přelévání poptávky. V některých zemích eurozóny by slabé rozvahy bank a nepříznivý výhled ziskovosti mohly v interakci s vyššími politickými riziky znovu vyvolat obavy o finanční stabilitu a růst dlouhodobých úrokových sazeb by zhoršil dynamiku veřejného dluhu. A konečně, rozsáhlá reverze posílení finanční regulace a dohledu, kterého bylo dosaženo od krize – jak na národní, tak na mezinárodní úrovni – by mohla snížit kapitálové a likviditní rezervy nebo oslabit účinnost dohledu, což by mělo negativní dopady na globální finanční stabilitu.
  • Politiky zaměřené dovnitř. V dlouhodobějším horizontu by neschopnost zvýšit potenciální růst a učinit růst inkluzivnějším mohla podnítit protekcionismus a bránit tržně orientovaným reformám. Výsledkem by mohlo být narušení globálních dodavatelských řetězců, nižší globální produktivita a méně dostupné obchodovatelné spotřební zboží, což by neúměrně poškodilo domácnosti s nízkými příjmy.
  • Neekonomické faktory. Rostoucí geopolitické napětí, domácí politické neshody a otřesy vyplývající ze slabé správy věcí veřejných a korupce mohou zatížit hospodářskou aktivitu.

Tato rizika jsou vzájemně propojená a mohou se vzájemně posilovat. Například obrat v politice směrem dovnitř může být spojen se zvýšeným geopolitickým napětím i s rostoucí globální averzí k riziku; neekonomické šoky mohou přímo zatížit hospodářskou aktivitu i poškodit důvěru a náladu na trhu; a rychlejší než očekávané zpřísnění globálních finančních podmínek nebo posun k protekcionismu ve vyspělých ekonomikách může znovu vyvolat tlak na odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů.

Politika

Pro utváření výhledu a snižování rizik budou proto klíčová politická rozhodnutí.

  • Posílení dynamiky. Vzhledem k tomu, že země v současné době čelí rozdílným cyklickým podmínkám, jsou i nadále vhodné rozdílné postoje měnové a fiskální politiky. Ve vyspělých ekonomikách, kde stále chybí poptávka a inflace je příliš nízká, by měla pokračovat měnová a (tam, kde je to možné) fiskální podpora; jinde by se měla měnová politika postupně normalizovat v souladu s hospodářským vývojem a fiskální politika by se měla zaměřit na podporu reforem zaměřených na rozšíření nabídkového potenciálu ekonomiky. Země, které potřebují fiskální konsolidaci, by ji měly provádět pomocí prorůstových opatření. Ekonomiky rozvíjejících se trhů by měly i nadále umožňovat, aby měnové kurzy tlumily šoky, pokud je to možné.
  • Zajistit odolný a vyvážený růst. Úsilí o urychlení nápravy rozvah soukromého sektoru a zajištění udržitelnosti veřejného dluhu jsou rozhodujícími základy pro odolné oživení. Stejně tak úsilí zemí s přebytkem i zemí s deficitem o snížení nadměrné nerovnováhy běžného účtu.
  • Udržení vysokého růstu podporujícího začlenění v dlouhodobém horizontu. Tento cíl vyžaduje dobře provázané a přizpůsobené strukturální reformy ke zvýšení produktivity a investic, opatření ke snížení rozdílů v účasti žen a mužů na trhu práce a aktivní podporu těch, které poškodily změny v technologiích nebo obchodu.
  • Zvýšení odolnosti v zemích s nízkými příjmy. Mezi rozvojovými zeměmi s nízkými příjmy potřebují vývozci komodit obecně značné úpravy, aby napravili makroekonomickou nerovnováhu, což je výzva, která by se v případě vývozců paliv ještě zhoršila v důsledku trvalého poklesu cen ropy. Politické priority pro diverzifikované rozvojové země s nízkými příjmy se vzhledem k různorodým podmínkám v jednotlivých zemích liší, ale zastřešujícím cílem pro tyto ekonomiky by mělo být zvýšení odolnosti vůči možným budoucím šokům posílením fiskálních pozic a držby devizových rezerv v době, kdy je růst silný.
  • Práce na sdílené prosperitě. Dobře fungující mnohostranný rámec mezinárodních hospodářských vztahů je další klíčovou složkou silného, udržitelného, vyváženého a inkluzivního růstu. Snaha o politiku nulového součtu může skončit pouze poškozením všech zemí, jak ukazuje historie. Protože se národní politiky nevyhnutelně vzájemně ovlivňují a vytvářejí vedlejší účinky napříč zeměmi, funguje světová ekonomika pro všechny mnohem lépe, pokud tvůrci politik vedou pravidelný dialog a pracují v rámci dohodnutých mechanismů na řešení neshod. Pro globální prosperitu je obzvláště důležitý otevřený světový obchodní systém založený na pravidlech, který však musí být podpořen domácími politikami, jež usnadní přizpůsobení nejen obchodu, ale i rychlým technologickým změnám.

Spolupráce k zajištění rovnosti. Zároveň by mezinárodní společenství mělo pokračovat v přizpůsobování mnohostranného systému měnící se globální ekonomice. Aktivní dialog a spolupráce pomohou zlepšit a modernizovat pravidla a zároveň řešit oprávněné obavy jednotlivých zemí. Tento proces zajistí trvalý vzájemný prospěch a nestrannost. Spolu se silnými domácími politikami také pomůže zabránit rozsáhlému ústupu od multilateralismu, ať už v důsledku rozsáhlého protekcionismu, nebo konkurenčního závodu ke dnu v oblasti finančního a regulačního dohledu, který by vedl k horšímu postavení všech zemí.

.

.

Tabulka 1. Přehled prognóz vývoje světové ekonomiky
(změna v procentech, pokud není uvedeno jinak)
Meziročně
4. čtvrtletí nad 4. čtvrtletím 2/
Odhad Projekce Rozdíl oproti projekcím WEO z dubna 2017 1/ Odhad Projekce
2015 2016 2017 2018 2017 2018 2016 2017 2018
Světová produkce 3.4 3.2 3.5 3.6 0.0 0.0 3,2 3,5 3,7
Vyspělé ekonomiky 2.1 1.7 2.0 1.9 0.0 -0.1 2.0 1,9 1,9
Spojené státy 2,6 1,6 2,1 2.1 -0.2 -0.4 2.0 2.0 2.3
Eurozóna 2,0 1,8 1,9 1,7 0,2 0.1 1,8 1,9 1,7
Německo 1,5 1.8 1.8 1.6 0.2 0.1 1.8 1.9 1.5
Francie 1,1 1,2 1,5 1,7 0.1 0,1 1,2 1,7 1,5
Itálie 0.8 0.9 1.3 1.0 0.5 0.2 1.1 1,1 1,0
Španělsko 3,2 3,2 3,1 2.4 0,5 0,3 3,0 3,0 2,1
Japonsko 1.1 1.0 1.3 0.6 0.1 0.0 1.6 1,2 0,5
Spojené království 2,2 1,8 1.7 1.5 -0.3 0.0 1.9 1.4 1.4
Kanada 0,9 1,5 2,5 1,9 0,6 -0.1 2,0 2,3 2,0
Ostatní vyspělé ekonomiky 3/ 2.0 2.2 2.3 2.4 0.0 0.0 2.5 2,1 2,7
Rozvíjející se trh a rozvojové ekonomiky 4,3 4.3 4.6 4.8 0.1 0.0 4.2 4.9 5,2
Společenství nezávislých států -2,2 0,4 1.7 2.1 0.0 0.0 0.6 1.5 2.0
Rusko -2,8 -0,2 1,4 1,4 0.0 0,0 0,3 1,5 1,8
S výjimkou Ruska -0.5 1.8 2.5 3.5 0.0 0.0 . . . . . . . .
Rozvíjející se a rozvojová Asie 6,8 6,4 6.5 6.5 0.1 0.1 6.3 6.6 6.5
Čína 6,9 6,7 6,7 6,4 0.1 0,2 6,8 6,4 6,4
Indie 4/ 8.0 7.1 7.2 7.7 0.0 0.0 6.0 8,0 7,6
ASEAN-5 5/ 4,9 4,9 5.1 5.2 0.1 0.0 4.8 5.2 5.2
Emerging and Developing Europe 4,7 3,0 3,5 3.2 0.5 -0.1 3.3 2.0 4.2
Latinská Amerika a Karibik 0,1 -1,0 1,0 1.9 -0.1 -0.1 -1.3 1.6 2.1
Brazílie -3,8 -3,6 0,3 1,3 0,1 -0.4 -2,5 1,5 1,7
Mexiko 2.6 2.3 1.9 2.0 0.2 0.0 2.3 0,9 3,2
Blízký východ, severní Afrika, Afghánistán a Pákistán 2.7 5.0 2.6 3.3 0.0 -0.1 . . . . . . . .
Saúdská Arábie 4.1 1.7 0.1 1.1 -0.3 -0.2 2.2 0.6 1,4
Subsaharská Afrika 3,4 1,3 2,7 3,5 0,1 0,0 . . . . . . . .
Nigérie 2,7 -1,6 0,8 1,9 0,0 0,0 . . . . . . . .
Jižní Afrika 1.3 0.3 1.0 1.2 0.2 -0.4 0.4 1.3 1.1
Memorandum
Nízká-Rozvojové země s nízkými příjmy 4.6 3.6 4.6 5.2 -0.1 -0.1 . . . . . . . .
Světový růst na základě tržních směnných kurzů 2,7 2,5 2,9 3,0 0,0 0,0 2,6 2.8 3,0
Objem světového obchodu (zboží a služby) 6/ 2,6 2,3 4,0 3,9 0,2 0,0 . . . . . . . .
Vyspělé ekonomiky 4,0 2,3 3,9 3,5 0,2 -0,1 . . . . . . . .
Rozvíjející se trh a rozvojové ekonomiky 0,3 2,2 4,1 4,6 0,1 0,3 . . . . . . . …
Ceny komodit (U.S. USD)
Ropa 7/ -47,2 -15..7 21.2 0.1 -7.7 0.4 16.2 6.2 -0,8
Nepaliva (průměr na základě vah světového vývozu komodit) -17,5 -1.8 5.4 -1.4 -3.1 -0.1 9.9 0.1 0.1
Spotřebitelské ceny
Vyspělé ekonomiky 0.3 0.8 1.9 1.8 -0.1 -0.1 1.2 1.7 2.0
Emerging Market and Developing Economies 8/ 4.7 4.3 4.5 4.6 -0.2 0.2 3.7 4.0 3.9
Londýnská mezibankovní nabídková sazba (v procentech)
Na U.S.Vklady v amerických dolarech (šestiměsíční) 0,5 1,1 1,6 2,2 -0,1 -0,6 . . . . . . . .
Na eurové vklady (tříměsíční) -0,0 -0,3 -0,3 -0,2 0,0 0,0 . . . . . . . .
Na vklady v japonských jenech (šestiměsíční) 0,1 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 . . . . . . . …
Poznámka: Předpokládá se, že reálné efektivní směnné kurzy zůstanou konstantní na úrovních platných v období od 3. května do 31. května 2017. Ekonomiky jsou uvedeny na základě ekonomické velikosti. Agregované čtvrtletní údaje jsou sezónně očištěné.
1/ Rozdíl vychází ze zaokrouhlených údajů pro současnou prognózu i prognózu World Economic Outlook z dubna 2017.
2/ V případě světové produkce představují čtvrtletní odhady a projekce přibližně 90 % roční světové produkce podle vah parity kupní síly. V případě rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomik představují čtvrtletní odhady a prognózy přibližně 80 % roční produkce rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomik ve vahách parity kupní síly.
3/ Nezahrnuje země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie, Spojené státy) a země eurozóny.
4/ V případě Indie jsou údaje a prognózy prezentovány na bázi fiskálního roku a HDP od roku 2011 vychází z HDP v tržních cenách s rokem 2011/12 jako základním rokem.
5/ Indonésie, Malajsie, Filipíny, Thajsko, Vietnam.
6/ Prostý průměr tempa růstu objemů vývozu a dovozu (zboží a služeb).
7/ Prostý průměr cen britské ropy Brent, dubajské ropy Fateh a ropy West Texas Intermediate. Průměrná cena ropy v amerických dolarech za barel činila v roce 2016 42,8 USD; předpokládaná cena na základě futures trhů (k 1. červnu 2017) činí 51,9 USD v roce 2017 a 52,0 USD v roce 2018.
8/ Nezahrnuje Argentinu a Venezuelu.

Leave a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.