Když jsme začali blok o zákonodárné moci, „Mark“ se zeptal, proč je Kalifornie na posledním místě v příjmu federálních prostředků, když jsme nejlidnatější stát a pátá největší ekonomika na světě. „Julie“ samozřejmě vyhrkla Velký kompromis. Řekl jsem: „Julie má pravdu, pamatuj si třído, že na rozdíl od dneška byla politika uměním kompromisu.“

Velký kompromis byl prvním ze tří velkých kompromisů, které se zformovaly v roce 1787. Framers vytvořili dvoukomorový zákonodárný sbor. Sněmovna měla být složena podle počtu obyvatel jednotlivých států, přičemž lidnatější státy měly mít více zástupců (tzv. virginský plán). Senát by byl rozdělen rovným dílem a každý stát by měl dva senátory bez ohledu na počet obyvatel (plán New Jersey). Taková funkce není procedurálně demokratická, protože rovné zastoupení v Senátu se rovná nerovnému zastoupení občanů. Podle sčítání lidu USA z roku 2010 má nejlidnatější stát, Kalifornie, 37 253 956 obyvatel, zatímco nejméně lidnatý stát, Wyoming, má 563 626 obyvatel. Kalifornie má tedy 66krát více obyvatel než Wyoming. Každý stát má však stejný počet senátorů, dva. Má tento vzorec nerovnosti skutečně význam? Je tento rys amerického Senátu nedemokratický?“

Jednoznačně odpověď zní ANO, protože klauzule o rovném zastoupení obsažená v článku I, oddílu 3 amerického Senátu porušuje základní princip politické rovnosti občanů. Jak uvedl známý politolog Robert A. Dahl, „morální úsudek, že bychom měli považovat dobro každé lidské bytosti za vnitřně stejné jako dobro jiné lidské bytosti, a proto musí vláda při přijímání svých rozhodnutí brát stejný ohled na dobro a zájmy každého člověka“. Každý americký občan by se měl účastnit politického procesu jako rovný s rovným, pokud jde o proces vládnutí. V případě ustanovení o rovném zastoupení v americkém Senátu tomu tak není. Američané, kteří žijí ve státech s menším počtem obyvatel, jako je Wyoming a Severní Dakota, mají přinejmenším čtyři politické výhody než Američané, kteří žijí ve státech s větším počtem obyvatel, jako je Kalifornie a Texas.

SPONSORED
tel:18776713243

Volba občana malého státu má pro složení Senátu větší váhu než volba občana většího státu. Občan Severní Dakoty s 672 591 obyvateli má 37krát větší hlas, a tedy i hlas, než občan žijící v Texasu s 25 145 561 obyvateli. Přesto oba státy volí stejný počet senátorů. Tato politická nerovnost se ještě prohlubuje, protože občané států s menším počtem obyvatel mají snadnější přístup ke svým senátorům; občan ve Wyomingu má mnohem větší šanci dostat se ke svému senátorovi než občan žijící v Kalifornii. Kromě toho mají senátoři a jejich zaměstnanci z méně zalidněných států více času věnovat se službám voličům a senátoři z menších států častěji zastávají vedoucí funkce v Senátu.

Tak tomu bylo i ve vedení 112. volebního obvodu USA.Senátu USA jako vůdce většiny Harry Reid (D-NV) a vůdce menšiny Mitch McConnell (R-KY), kteří zastupují státy s celkovým počtem obyvatel přibližně 6,9 milionu, což je téměř šestkrát méně než počet obyvatel samotné Kalifornie (sčítání lidu USA v roce 2010). Takoví lídři mohou do svých států posílat peníze a vepřové projekty snadněji než ostatní senátoři. Stejně tak federální výdaje jednoznačně zvýhodňují občany malých států. Například roční federální výdaje Wyomingu představují podíl zhruba 209 dolarů na obyvatele ve srovnání s podílem Kalifornie ve výši 132 dolarů. Stejně tak například práva na pastvu, práva na těžbu nerostných surovin a zemědělská práva jednoznačně zvýhodňují menší státy než státy větší. Ve skutečnosti pět států, které v roce 2010 obdržely federální podporu, byly Aljaška, Wyoming, Nové Mexiko, Severní Dakota a Vermont s celkovým počtem obyvatel 5 068 000, tj. 0,016 % populace země, což je téměř o sedm a půl procenta méně než počet obyvatel samotné Kalifornie. Jak výstižně uvádí Dahl’s, „na základě jakého obecného principu má občan žijící ve Wyomingu nárok na opět poloviční objem federálních prostředků než občan v podobné situaci, který žije v Kalifornii?“. Tak je tomu v případě politické nerovnosti v Senátu USA, která je ústavně zakotvena v článku I, oddílu 3 Ústavy USA, kde se opět uvádí: „Senát Spojených států se skládá ze dvou senátorů z každého státu, kteří jsou voleni jeho zákonodárným sborem na šest let; každý senátor má jeden hlas.“

Když jsme diagnostikovali tento nedemokratický problém, Mark se zeptal: „Jaký je váš názor? „Co by se s tím dalo dělat?“ Když zazvonilo, řekl jsem: „To se dozvíme zítra ve třídě.“ V příštím článku Občanská výchova 101 se budu zabývat tím, jak lze napravit nedemokratický prvek v americkém Senátu.

Dominic Caserta, učitel na střední škole v Santa Claře a člen zastupitelstva Santa Clary, kandiduje do dozorčí rady okresu Santa Clara v obvodu č. 4, kam patří i Santa Clara. Napsal tento článek pro týdeník Santa Clara Weekly.

SPONZOROVÁNO
Kaiser Permanente

Podle jeho slov se jedná o zástupce společnosti Kaiser Permanente.

Leave a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.